Judg 19 | CzeCSP | STEP | I stalo se ⌈v oněch dnech, kdy ne byl v Izraeli král,⌉ že nějaký lévita pobývající jako cizinec v odlehlých končinách efrajimského pohoří si vzal konkubínu z judského Betléma.

Judges 19

Lévita a jeho konkubína

1 I stalo se ⌈v oněch dnech, kdy nebyl v Izraeli král,⌉ ^{▼▼8,23p; 17,6} že ^{▼▼h.: + byl} ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}nějaký lévita pobývající jako cizinec v odlehlých končinách efrajimského pohoří si vzal ^{▼▼h.: + ženu} konkubínu ^{▼▼8,31; Gn 35,22} z judského Betléma. ^▼▼7,7 2 Jeho konkubína ⌈mu byla nevěrná,⌉ ^{▼▼h.: proti němu smilnila; lze však též chápat od jiného kořene jako: se na něj rozzlobila} ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}odešla od něj do domu svého otce do judského Betléma a ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}zůstala tam po ^{▼▼Pozn. 70 v tabulce na str. 1499}dobu čtyř měsíců. 3 Tu její muž vstal a šel za ní, promluvit k jejímu srdci, ^{▼▼n : jí potěšil / přemluvil; Gn 34,3!} aby se navrátila. ^{▼▼K: m.} Byl s ním jeho služebník a oslí spřežení. ^{▼▼2S 16,1} I uvedla jej do domu svého otce. Když ho otec té dívky spatřil, zaradoval se, že se s ním setkává. 4 Jeho tchán, otec dívky, ho přemluvil, ^{▼▼h.: přemohl} a tak s ním tři dny pobyl. Jedli, pili a nocovali tam. 5 I stalo se čtvrtého dne, když časně ráno vstali a povstal k ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}odchodu, že otec dívky řekl svému zeťovi: Posilni se ^{▼▼h.: své srdce; Gn 18,5} kouskem chleba ^{▼▼1S 2,36} a potom půjdete. 6 Zůstali tedy, ti dva spolu jedli a pili a otec dívky tomu muži řekl: ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}Prosím, buď tak laskav ^{▼▼2Kr 5,23} a přenocuj, ⌈ať je ti dobře u srdce.⌉ ^{▼▼h.: ať je tvé srdce dobré, n : ať jsi v dobrém rozmaru; v. 9; 16,25; 19,9; Rt 3,7; 1S 25,36; 2S 13,28; Pl 3,33} 7 Ten muž vstal k ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}odchodu, ale jeho tchán ho přinutil, a tak se vrátil a znovu tam přenocoval. 8 Pátý den vstal k ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}odchodu časně zrána. Otec té dívky řekl: Posilni se ^{▼▼h.: ať je tvé srdce dobré, n : ať jsi v dobrém rozmaru; v. 9; 16,25; 19,9; Rt 3,7; 1S 25,36; 2S 13,28; Pl 3,33} ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}přece a zdržte se, než den pokročí. A oba pojedli. 9 Když vstal ten muž k ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}odchodu, on i jeho konkubína a jeho služebník, tu mu řekl jeho tchán, otec dívky: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Podívej se ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}přece, den se nachýlil ^{▼▼h.: klesl} ⌈a nastává večer.⌉ ^{▼▼inf.; n.: k večeru} ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Ano, zůstaňte ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}přece přes noc, dnes si lehněte. ^{▼▼inf.; h.: tábořit} Přenocuj tady, ⌈ať je ti dobře u srdce⌉ ^{▼▼h.: ať je tvé srdce dobré, n : ať jsi v dobrém rozmaru; v. 9; 16,25; 19,9; Rt 3,7; 1S 25,36; 2S 13,28; Pl 3,33} a zítra časně vstanete na svou cestu a ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}odejdeš ke svému stanu. 10 Muž ale nechtěl přenocovat. Vstal, ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}vyšel a přišel až naproti Jebúsu, ^{▼▼Joz 18,28; 1Pa 11,4n} což je Jeruzalém, a s ním osedlané oslí spřežení a jeho konkubína. ^{▼▼h.: + s ním} 11 Byli u Jebúsu a den velmi ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}pokročil. Tu řekl služebník svému pánu: Pojďme ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}prosím, ^{▼▼kohorativ}zajděme do tohoto jebúsejského města a ^{▼▼kohorativ}přenocujme v něm. 12 Jeho pán mu ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Nezajdeme do města cizozemců, kteří nejsou ze synů Izraele. Projdeme až do Gibeje. 13 A řekl svému služebníku: Pojď, přiblížíme se k jednomu z těch míst. Přenocujeme v Gibeji nebo v Rámě. ^{▼▼1S 1,19!; 15,34; Oz 5,8} 14 Prošli tedy tím místem, šli a slunce jim ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}zapadlo u Gibeje, která patří Benjamínovi. ^{▼▼20,4; Joz 18,28; 1S 13,2.15} 15 A odbočili tam, aby došli do Gibeje a přenocovali. Přišel a posadil se na náměstí toho města, ale nebyl ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}nikdo, kdo by je přijal ^{▼▼h.: sebral; v. 19} do domu, aby mohli přenocovat. 16 Vtom hle, ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}nějaký stařec přichází večer z pole od svého díla. Ten muž byl z efrajimského pohoří ^▼▼2,9 a jako cizinec pobýval v Gibeji. Muži toho místa byli ovšem synové Benjamínovi. ^{▼▼1S 22,7} 17 Když pozvedl své oči a spatřil toho muže, ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}poutníka, ^{▼▼2S 19,4; Jr 9,1; 14,8} na náměstí města, ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal se ten starý muž: Kam ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}jdeš ^{▼▼Gn 16,8; 32,17} a odkud ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}přicházíš? 18 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl mu: Procházíme z judského Betléma až do odlehlých končin efrajimského pohoří, odkud pocházím. ^{▼▼h.: já} Šel jsem do judského Betléma, jsem ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}poutník, a teď jdu do Hospodinova domu. ^{▼▼[To může znamenat — do svatyně v Šílo (18,31); LXX čte: do svého domu.]} Není však, ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}kdo by mě přijal ^{▼▼ptc.; h.: sebral (v. 15)} do domu. 19 Mám i slámu a krmivo ^{▼▼Gn 24,25} pro naše osly a také chléb a víno ^{▼▼Gn 14,18} mám pro sebe i pro tvou služebnici a pro služebníka, kterého mají tví otroci s sebou. Vůbec v ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}ničem nemám nouzi. ^{▼▼18,10; Ž 34,10} 20 Nato řekl ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}ten stařec: Pokoj tobě. ^{▼▼6,23; Da 10,19} Jen uval všechnu svou nouzi na mě. ^{▼▼n : Vše co potřebuješ, nech klidně na mně} Jenom nezůstávej přes noc na náměstí. 21 Přivedl ho do svého domu, namíchal krmení pro osly a umyli si ^{▼▼n.: jim} nohy. ^{▼▼Gn 18,4; 43,24} Pak jedli a pili.

Zvrácenost Gibejců

Když se posilňovali, ^{▼▼Gn 18,5; ptc.; h.: Působili, že jejich srdce bylo dobré; srv. v. 6p} hle, muži toho města, ničemníci, ^{▼▼h.: muži, synové Beliálovi; Dt 13,14p} obklíčili ^{▼▼Gn 19,4} dům, ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}tloukli na dveře a ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}volali na starce, vlastníka domu: Vyveď toho muže, který přišel do tvého domu, ať ho poznáme. ^{▼▼Gn 4,1p} 23 Vlastník domu k nim vyšel a řekl jim: Ne, bratři ^▼▼18,8p moji, nepáchejte ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}přece zlo poté, co tento muž přišel do mého domu. ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}Nedopouštějte se takového bláznovství. ^{▼▼20,6.10; Joz 7,15!} 24 ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Zde je má dcera, panna, a jeho konkubína. ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}Ihned ^{▼▼m., mužský rod}je vyvedu. Ponižte ^{▼▼n : Znásilněte; 20,5; Gn 34,2; Dt 22,24; 2S 13,14; Ez 22,10n} ^{▼▼m., mužský rod}je a udělejte s ^{▼▼m., mužský rod}nimi, co je vám libo, ^{▼▼h.: ve vašich očích dobré} ale proti tomuto muži se ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}nedopouštějte ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}žádného takového bláznovství. 25 Ti muži ho však nechtěli poslechnout. Tu se ten muž chopil své konkubíny a vyvedl ji k nim na ulici. Poznali ^{▼▼Gn 4,1p} ji a vyžívali ^{▼▼n.: zneužívali / nakládali podle libosti} se na ^{▼▼h.: v} ní celou noc až do rána a propustili ji ⌈při ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}východu⌉ ^{▼▼h.: jakmile vyšla} jitřenky. ^{▼▼Oz 9,9; 10,9; Ef 4,19} 26 Ráno ta žena přišla ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}nazpět a zhroutila ^{▼▼7,13; Joz 6,5; h.: padla} se u vchodu do domu toho muže, kde byl její pán. ^{▼▼Gn 18,12; Am 4,1; srv. 2S 11,6v} Ležela tam až do svítání. ^▼▼16,2p 27 Její pán ráno vstal, otevřel dveře domu a vyšel, aby se ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}vydal na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}cestu, a hle, žena, jeho konkubína, leží u vchodu do domu a její ruce jsou na prahu. 28 Řekl jí: Vstaň a půjdeme, ale ona neodpovídala. Vzal ji tedy na osla. I vstal ten muž a ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}vydal se k ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}domovu. ^{▼▼h.: svému místu} 29 Když přišel do svého domu, vzal nůž, uchopil ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}konkubínu, rozsekal ^{▼▼1S 11,7} ji podle ^{▼▼h.: na … / s …} jejích kostí na dvanáct dílů a rozeslal ji po celém území Izraele. 30 Ať ^{▼▼h.: A stane se, že} každý, kdo to vidí, řekne: Nestalo se ani nebylo viděno něco takového ode dne, kdy ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vyšli synové Izraele z egyptské země, až do tohoto dne. ^{▼▼Jr 7,25} ⌈Zvažte to,⌉ ^{▼▼h.: Položte se na to; n.: Zaměřte se na to; n : Nenechte to být} poraďte se a vyslovte se.